Stereotyp z filmu
jehož děj se odehrával na jihu Francie, v prosluněné Provance nebo
v parné Itálii – postarší pán sedí se sklenkou červeného vína před svým
domem nebo restaurací a několik hodin jen tak popíjí. Občas si některý čte
noviny, ale v převážné většině jen tak sedí a sledují. Je to tak i ve
skutečnosti? Netuším. Možná ano, možná ne. Kadopádně jsem to nikdy nechápala.
Považala jsem to za největší ztrátu času a kterýkoli film, ve kterém se taková
scéna objevila, mě spíš vytáčel než uklidňoval. Jak může někdo takhle mrhat
časem? Několik hodin jen tak sedět a nedělat nic užitečného....
Jak to souvisí
s těmy gentlemany z jihu? Oni dělají totéž. Sledováním svého okolí
probouzí dávno zapomenuté nápady. Žena, která projde v letním dni okolo
jejich zeleně natřeného dřevěného stolku, na kterém je postavena sklenka vína
společně s talířkem tvrdého sýra, jim připomene starou známou. Děti
výskající při hře v horkém odpoledni jim zase připomenou, že už dlouho
nemluvili se svými dětmi, které žijí v různých koutech světa. Zvony
odbíjející „celou“ vzkřísí vzpomínky na svatební zvony, které před tolika lety
zněly na počest jejich vlastní svatby. To vše vytvoří mix vzpomínek, hodnocení
dosavadního průběhu života a nových očekávání.
Jakýkoli podnět může člověka stáhnout do spirály dalších a dalších myšlenek. Anebo také ne. Třeba jen tak sedět a nechat přítomnost plynout bez toho, aby odkazovala na minulost nebo budoucnost. Jen si vychutnávat dobrou kávu, dortík a sledovat svět kolem zklidněnýma očima, neuspěchanou myslí a s úsměvem na tváři. Tyto chvíle jsou totiž jen a jen naše. Nikdo jiný nám je nemůže vzít. Pokud po nich toužíme, stačí si je vytvořit a náležitě užít.
Tohle byli moji jediný společníci poslední páteční odpoledne. Užila jsem si to. A jak! :) |
Najděte si ve svém nabitém programu chvilku pro sebe. Sedněte si a rozjímejte. Vaše
tělo a mysl to ocení, to vám slibuji! :)
Vaše B.
Veľmi pekne napísaný pozitívny milý článok :)
OdpovědětVymazatMoc děkuji Veru! :)
Vymazat