sobota 26. listopadu 2016

Geirangerfjord

Taky máte občas ten úžasný spontánní nápad vyrazit na výlet? No, my ho měli taky. Naším cílem byl jeden z nejkrásnějších fjordů v Norsku - Geirangerfjord. A rozhodli jsme se pro tu nejlevnější možnou variantu transportu. V regionu Møre og Romsdal je totiž možné cestovat s kartou na autobus, která vám po zaplacení 400 NOK/měsíc umožní cestovat po celém regionu zdarma (pokud jste mladší 23 let). Co je na téhle kartě nejlepší je fakt, že ji můžete využít na autobus, ale také trajekt, což je velice častý způsob dopravy v západním Norsku.
Kartu jsem měli, svačinu taky, předpověď hlásila slunečné počasí, tak jsme nasedli na autobus a vyrazili směr Geirangerfjord. Tři hodiny v autobuse nám poskytly možnost schrupnout si, já jsem však byla tak vyplesklá z výhledu z okýnka, že jsem na spaní ani nepomyslela. Byl to můj první týden v Norsku a já chtěla vstřebat co nejvíc, vidět všechnu tu nádheru, která se tady na severu skrývá na každém kroku. Do uší mi hrál můj "happy playlist" a já se celou cestu kochala s úsměv na rtech. Cestování autobusem mám ráda právě proto, že se můžete odříznout od všedních starostí a jen se kocháte tím, co vaše oči vidí. Můžete plánovat následující dny, měsíce, roky, můžete snít o všech těch bláznivých věcech, které se až doteď ukrývaly někde vzadu ve vaší hlavě... A to všechno při pohledu na tu nejlepší televizi jakou si dovedete představit - opravdový svět kolem nás, v celé své kráse.



Hellesylt byl konečnou zastávkou našeho autobusu. Tohle ospalé městečko je místem, odkud vyplouvá trajekt svěřující do Geirangerfjordu. A to byl také náš další plán - nastoupit na trajekt a kochat se krásou norského fjordu. Naši přátelé, kteří tu byli týden předtím nás ujistili, že se s autobusovou kartou dostaneme až do samotného Geirangerfjordu bez jakýchkoliv problémů, tak jsem si to od autobusu štrádovali přímo na trajekt. 
Když nám ale pán prodávající lístky na trajekt oznámil, že si musíme koupit lístek za několik set norských korun, naše nadšení poněkud opadlo. Trvali jsme neústupně na svém, ale po několika minutách pán odešel a odmítal se s námi bavit. Jako studenti hlídající každou korunu, jsme o koupi lístku uvažovali jen chvíli. Takový výdaj hned na začátku několika měsíčního pobytu by nebyl nejlepší nápad. Byli jsme tak nešťastní, že jsme dokonce volali na centrálu dopravce, kde jsme se dovolávali našich "práv". Trajekt mezitím odjel a my uvízli na několik hodin in the middle of nowhere.
Světlou stránkou toho všeho byl fakt, že bylo hezky a nikam jsme nepospíchali. Našli jsme si klidné místečko na vrcholu skály a kochali jsme se tou krásou všude kolem nás. No není to nádhera?




Po několika desítkách minut jsme dostali zprávu od slečny z centrály, kam jsme volali předtím, že naši kartu nemůžeme na tenhle trajekt do Geirangerfjordu využít. Je to totiž trajekt soukromé společnosti a naše karta se vztahuje pouze na dopravní prostředky společnosti Fram.
Zpáteční cesta však taky nebyla bez zádrhelu. Řidič autobusu totiž neměl tušení o naší kartě a anglicky se s ním domluvit nedalo. Po dlouhých minutách posunků a snahy o nějakou srozumitelnou komunikaci jsme řidiče tak otrávili a unavili, že nás prostě a jednoduše nechal jít sednout si bez placení.
A tak skončil náš slavný výlet do Geirangerfjordu. Strávili jsme několik hodin v tom nejospalejším městečku, opálili se a máme další historku z cest. Ale nebojte, ta nejlepší teprve přijde - výlet do Bergenu. 




Další výlety najdete v příštích článcích. Těšte se :)

Vaše B.

Žádné komentáře:

Okomentovat