středa 6. ledna 2016

Zimní pohádka a zjištění, kdo vlastně jsem

Celou dobu, co jsem v Čechách, jsem si přála sněhovou nadílku. První letošní den mi toto přání splnil. Ale bílá pokrývka byla tenká a vydržela jen několik málo hodin. O to víc jsem se těšila na výlet do severních Čech. K této části republiky se váže mnoho vzpomínek a důležitých momentů v mém životě. A to už od samého počátku. A několik vzpomínek je plných sněhu a dětského křiku při bobování. Četné koulovačky a bolavá uklouznutí do nadýchaných (ale zmrzlých) bílých peřin z dob mého dětství. Naše první boby s volantem..

Byli jsme nejvíc cool děti na všech kopcích okolo Liberce! 


Když jsme chtěli zažít bílou zimu, jeli jsme právě tam, do severních Čech. A jelikož doma už není bílo ani náhodou, vedly naše kroky (teda spíš kola, hihi) právě tam.



Kdo do Liberce jezdí po R10 (nyní vlastně D10), ten jistě zná poslední kopec před severočeským centrem. Když se vyhoupnete na jeho vrchol a vyjedete zpoza zatáčky, rozprostře se vám výhled na Ještěd a liberecké údolí. A právě tam se objevila zima. Stromy bílé, jako by je někdo nastříkal sprejem, zem omrzlá do bílošedivých tónů a příznačná mlha. Jojo, to byl moment, kdy se mi v hlavě vybavily všechny ty zasněžené vzpomínky. A čelist mi spadla až k pedálům. Měla jsem co dělat abych se věnovala řízení a jen nekoukala okolo, celá paf.


Doby, kdy jsme se v našich zeměpisných šířkách brodili po pás (nebo alespoň po kolena) ve sněhu, je nejspíš nenávratně pryč. Ale i tenká vrstva sněhu dokáže potěšit. A jak! Strmá cesta vzhůru k Obřímu sudu na Javorníku prověřila zimní obutí našeho autíčka a odolnost naší mysli a víry. Když jsme se, po občasném prohrábnutí, vyškrábali na vrchol kopce, uviděli jsme jen mlhu, zmrzlé okolí a hromady dětí, které si užívaly tu trošku bílého zázraku, kterého bylo tak akorát na první letošní bobování.


Jako správní výletníci jsme si nemohli odpustit nějakou tu dobrůtku. A proto jsem od auta vyrazili krátkou procházkou k samotnému Obřímu sudu, ve kterém se nachází restaurace.
Hned jak mé oči uviděly v jídelním lístku slovo lívance, bylo rozhodnuto. Servírované byly společně s borůvkovou omáčkou. 


Mňam!


Rozhodně stojí za vyzkoušení. Co mě však zklamalo byla obsluha. Nerada šířím negativní názory a zkušenosti, ale servírování stylem doneseme nejdříve moučník (po 20 minutách čekání) a po dalších 15 minutách kávu, mě opravdu neoslnilo. Mrzí mě, že kvůli tomu bylo naše nadšení značně zmrazené, ale myslím, že je to pochopitelné. Jistě nejsem jediná, kdo si rád vychutná teplou kávu společně s teplým moučníkem.


Ale dost už bylo jídla! ... Okouzlená tou nádherou jsem se dostala do zvláštně nostalgické nálady. Chci vidět mnoho severských zemí, zasněžené velehory, ale i ten český sever má něco do sebe...


Některá zjištění přicházejí zcela nečekaně. Ale o to silněji nás zasáhnou.



Hlavou plnou sněhových myšlenek ten den však neskončil. Objevila jsem totiž něco, co poslalo mou spodní čelist k zemi znovu. Znáte různé osobnostní testy? Já jsem se úplnou náhodou dostala k MBTI testu osobnosti. A výsledky mě dost překvapily - charakteristika na mě přesně seděla. Později jsem se dočetla o nejčastějších kritikách tohoto testu a objektivně vzato je třeba přiznat, že na nich něco pravdy bude. Ale to mi nebrání v tom, abych o tomto testu dál hovořila, protože jeho uděláním člověk nic neztratí. Naopak, můžete jen získat. Ikdyby jen pouhou chvilku zábavy nad výsledky, které vám třeba nepřijdou tolik přesné. Ale kdoví?
Schválně si zkuste nejprve přečíst charakteristiky jednotlivých typů a přiřadit je k vaší rodině, známým. Potom jim tento test dejte k vyplnění a uvidíte, zda se váš předpoklad shoduje s výsledkem jejich testu. U nás doma byla shoda až neuvěřitelně velká. Něco na tom asi přeci jen bude :)


Test si můžete udělat například tady. Věříte podobným testům nebo to jsou podle vás jen nějaké žvásty, které se občas, úplnou náhodou, trefí?

A kde vás zastihl první letošní sníh? Máte vlastně vůbec rádi zimu? Nebo raději vidíte na teploměru hodnoty nad 20 stupňů Celsia?

Někdy je fajn vrátit se, alespoň v myšlenkách, do dětství. Praktikujete to taky?Jestli ne, tak to zkuste, je to děsně fajn!

Pac a pusu na dobrou noc.

Vaše B.

6 komentářů:

  1. Tak jsem ten test ze zvědavosti zkusila, ale nedozvěděla se nic nového. Jen se potvrdilo, co už vím. :) Jinak se nedá říct, že bych jim přímo věřila, ale když se na to člověk podívá s odstupem, může zjistit mnohé.
    U nás napadl sníh k prvnímu a drží se stále. I můj sněhulák. (A ne, nejsem na jeho stavění velká. :D )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já je taky neberu jako dogma,ale občas jsou zajímavým zpestřením :)
      Sněhulák!! Uááááá, já bych si taky nějakého tak ráda postavila. Vždycky stavím rovnou celou rodinku a chudákům jim vymýšlím šílená jména. Před pár lety jsme tak měli na zahradě Huga i s rodiči. Maminka byla myslím Mařka. Marie je hezké jméno, ale tenhle jeho tvar není tolik uchu lahodící.
      Tak hurá do stavění dalšího, a jednoho i za mě prosím ;)

      Vymazat
    2. On už skoro... umřel. :'( Oteplilo se.

      Vymazat
    3. Ach ne! ... Snad brzy zase připadne sníh a bude větší zima, takže bude možné poskytnout mu "operaci".

      Vymazat
  2. JA sa vždy tak poteším keď vidím tvoj nový článok :) Krásne fotky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc Ti děkuji Verunko. V poslední době si psaní opravdu užívám :)

      Vymazat