Jednoduchost, shledání, pochopení.... a jeleni

Všichni už několik dní nebo i týdnů dopředu připravují výzdobu, pohoštění, dárky, uklízí a opravují své domovy. A proč? No přeci proto, že mají přijít jedny z nejočekávanějších dní v roce. 

Ani já jsem se trošce vánoční nálady nevyhnula. Už v Británii jsem si vyzdobila pokoj (zde), pekla jsem cukroví pro kolegy a spolubydlící a pomalu nakupovala dárky. Všechno ale bylo jen zlehka, žádné bláznění, kterému podlehli někteří z okruhu mých známých. Letošní Vánoce jsem totiž pojala trochu jinak, jednodušeji.

V jednoduchosti totiž vyniknou silné momenty a pocity. Není potřeba něco čančat. To, co je opravdu důležité nepotřebuje fanfáry ani virbl. 

Ta nejčistší a nejjednodušší forma dá vyniknout jedinečnosti okamžiku.

Shledání s mými nejbližšími byl asi nejhezčí moment celých Vánoc. Pouhé přivítání na letišti, objetí a blízkost celé rodiny, která byla dlouhé měsíce stovky kilometrů daleko. Ikdyž existuje skype, emaily, Facebook a všemožné další komunikační kanály, je osobní setkání tím nejlepším způsobem jak s někým komunikovat, prostě být. Půl roku je dlouhá doba, po nějakém tom týdnu člověk otupí a ani si neuvědomí, jak mu rodina a kamarádi chybí. 

Až když se s nimi setkáte, dojde vám, jak jste je postrádali.

Můžete společně posedět, popovídat si, dát si večeři, probrat všechny novinky, vnímat všechny maličkosti, které obrazovka počítače nedokáže přenést. A užít si po tak dlouhé době kuchařské umění vaší maminky. 
Letošní štědrovečerní večeře se u nás mimořádně vydařila. Dlouhé čekání na domácí vývar a bramborový salát se vyplatilo. Vše bylo ještě lepší než jsem si představovala už od listopadu. Všichni měli dokonce zakázáno na cokoli se mě ptát během jídla, chtěla jsem si totiž důkladně užít každé sousto, bez rušení.

Pochopila jsem, jak se člověk dokáže změnit ale stále se v myšlenkách vracet ke kořenům. Třeba zdobení vánočního stromku, které leží na bedrech mých a mého bráchy. Letos poprvé se neneslo v duchu hádek "Kam to proboha věšíš tu ozdobu? Copak nevidíš, že tady vedle je červená a tahle musí jít dál, jinak to bude přeplácaný?" a tak podobně.

A myslím, že se nám náramně povedl, co říkáte? 

Pochopila jsem, že někdy jen stačí koukat na oheň v krbu, mlčet a užít si tu chvíli.

A taky jsem pochopila, že mi letos asi hráblo - jelen kam se podíváš! No schválně, kdo z vás najde na naší štědrovečerní tabuli také jednoho?

V jakém duchu se nesly vaše Vánoce? V čem byly tentokrát jiné?

Slibuji, že tohle je poslední zmínka o Vánocích. Opravdu!

Užívejte si poslední dva dny v roce 2015!

Vaše B.