Archiv

Autor: Victoria Schwab

Nakladatelství: CooBoo

Vydání v ČR: 2014
Překlad: Miroslava Urešová
Počet stran: 332

Anotace

Představte si místo, kde mrtví odpočívají na policích jako knihy. Každé tělo má svůj příběh, život uspořádaný v sérii vzpomínek, do kterých může nahlédnout jen Knihovník. Těm tělům se říká Historie.Šestnáctiletá Mackenzie Bishopová pracuje pro Archiv jako Správce. Jejím úkolem je chytat a vracet Historie, které se sem tam probudí a utečou, Historie, které jsou často zmatené a agresivní. To všechno dělá s vědomím, že někde v Archivu odpočívá i tělo jejího dědy, který ji sem před čtyřmi lety přivedl, a mladšího bratra, s jehož ztrátou se zatím nevyrovnala.

Jedním z mnoha pravidel Archivu je, že v něm musí být naprosté ticho. Některé Historie totiž mají lehký spánek a stačí málo, aby se vzbudily. Ale teď jako by někdo neklidné mrtvé budil záměrně, z Archivu jich uniká víc a víc, a někteří mají dokonce pozměněné vzpomínky. A je na Mac, aby vypátrala, proč se to všechno vlastně děje a kdo za tím stojí, pokud možno dřív, než celý Archiv padne a ona přijde i o to málo, co z jejích blízkých zbylo…

Děj

Ani v moderní době není nouze o setkání s Historií. Proč Historie s velkým H? Tento příběh totiž není o setkání s dobou dávno minulou, dějinami. Je o setkání s tělem, které je plné vzpomínek. Existuje totiž obrovská "knihovna", která je plná takovýchto těl, a rozhodně neleží jen tak ladem, knihovníci nahlíží do jednotlivých vzpomínek a probouzí tak alespoň na chvíli minulost. Avšak Historie nejsou jen ležící mrtvá těla bez života. Čas od času se některá probudí a vydá se do prostoru mezi Archivem a skutečným světem - do Úžin. A v ten moment nastupuje na scénu Mackenzie, která je Správcem. Správce je člověk, který obhospodařuje Úžiny. Každý správce má svou část Úžin, kterou se snaží udržovat prázdnou, bez přítomnosti Historií. Hrozí totiž, že se Historie dostanou do skutečného světa, a to by byl problém.
Mackenzie je přidělena nová oblast Úžin - přestěhovala se se svými rodiči do nového města a proto jí nemůže zůstat její starý úsek. Stěhování však není to nejtěžší, s čím se musí Mac poprat - je to jen chvíle, co jí zemřel mladší bratříček a ještě předtím jí zemřel i dědeček, který ji předal své Správcovství. A aby toho nebylo málo tahle část Úžin se zdá být neuvěřitelně aktivní.
Pokaždé, když vrací nějakou Historii do Archivu, je nablízku tělu svého dědečka a bratra. Existuje však jedno důležité pravidlo - Historii nesmí probudit a ani ji číst. Mac je však zoufalá - už teď pomalu zapomíná, jak vypadal její bráška, nedokáže si vybavit všechny maličkosti, které se ho týkali a to ji děsí. Nemůže se se svými obavami ani nikomu ze skutečného světa svěřit - ani rodiče ani kamarádi, nikdo neví, co doopravdy dělá když na několik hodin zmizí a vrátí se unavená a s hromadou nových modřin na těle. Nikdo netuší, že existuje Archiv, že ona do něj vrací Historie (mnohdy za pomoci násilí), nikdo netuší, co ona, šestnáctiletá Mackenzie umí.A co všechno se může zvrtnout.

Hodnocení

Ani vlastně nevím, co jsem od této knihy čekala. Ohlasy v zahraničí byly nebývale dobré, zdálo se, že vzbudila pozitivní reakce. Na databázi knih můžeme najít vysoké procentuální ohodnocení, na nejednom blogu objevíme pochvalnou recenzi. To všechno by se dalo považovat za záruku opravdu dobré knihy. Přesto jsem k Archivu přistupovala s rezervou. Připravovala jsem se na to, že se mě kniha možná zklame, že tohle téma možná nebude nic pro mne. Ale stejně jsem si knihu koupila. A o několik měsíců později jsem si ji i přečetla. A abych byla upřímná, zpočátku se mé obavy naplnily. Nedokázala jsem se do příběhu začíst, vůbec mě tenhle svět nebavil, všechno mi přišlo opravdu přitažené za vlasy. Ale hlavně, největší problém my dělaly samotné Historie - představovala jsem si je jako spící lidi. Ikdyž se dočtete o jaké bytosti se jedná, je téměř nemožné oprostit se od představy normálního člověka z masa a kostí, který se probudí a chce se vrátit do života. Celou knihu mě provázela myšlenka - ano, Historie jsou nervózní, zmatené, ale proč by doopravdy nesměly být ve skutečném světě? To pro mě byla slabina celého příběhu.
Nebudu vám lhát, měla jsem chuť knihu po několika desítkách stran odložit, pustit se do ní někdy jindy. Díkybohu jsem to neudělala. Dostala jsem se přes, pro mě ne tak úchvatný začátek, a najednou to bylo akční, příběh měl spád, objevovaly se malé náznaky něčeho většího. Vůbec jsem netušila o co půjde, nikdy by mě nenapadlo, že konec bude takový jaký byl.
Mrzí mě, že jsem si začátek neužila tak jak jsem možná mohla. Nejspíš jsem po Archivu sáhla v ne zrovna vhodné chvíli. Nebyla jsem v tom pravém rozpoložení a to možná zapříčinilo mou počáteční rezervovanost. Nakonec však dopadlo všechno dobře a Archiv vám můžu jedině doporučit.

 Sečteno podtrženo - mé hodnocení: