pondělí 25. dubna 2016

Kafe a cigárko

Autor: Marie Doležalová
Nakladatelství: Domino

Vydání v ČR: 2015
Ilustrace: Jan Hofman

Počet stran: 264

Anotace

Jak v době blogové vytvořit ze svého blogu fenomén, který se pro zástupy čtenářů stane čtvrteční drogou? Jak přetavit spontánní (rozuměj úplnou náhodou vzniklý) nápad v prestižní Magnesii Literu? A jak dosáhnout toho, že vám lidi za celý rok nenapíšou jediný negativní ohlas?Jednoduše: především nesmíte mít nic z toho v úmyslu. Právě naopak! Vy musíte jen tak mimochodem uskutečňovat sen o vlastním blogu, aniž byste si stavěli jakékoli vyšší cíle. Pak už zbývá jen pár dalších předpokladů: důvěrně znát svět, o kterém píšete. Psát tak, aby se všichni aktéři popisovaných příhod poznali, a cítili se polichoceni či pobaveni, nikoli dotčeni. Musíte být vtipná a inteligentní a psát tak dobře, že vaše články vyhledávají i lidé, kteří by za jiných okolností žádný blog ani historky z hereckého zákulisí nikdy nečetli (ze zásady). A hlavně – musíte umět shodit sama sebe a dělat to s takovým šarmem a grácií, že všechny vaše chyby a trapasy budou čtenáři milovat. Zkrátka a dobře: musíte psát jako Marie Doležalová. A když se k tomu přidají geniální ilustrace Jana Hofmana, vznikne kniha, kterou prostě chcete mít. Kterou chcete dát jako dárek. Protože tahle kniha vám zvedne náladu tak jako žádná jiná!

Prkna, která znamenají svět. Tajné procesy před i za kamerou. Niterné myšlenky představitelů našich oblíbených televizních hrdinů. Zrod divadelního představení od první schůzky celého divadelního ansámblu až po den premiéry. Průběh castingu i poskytnutí rozhovoru známému tištěnému médiu. Tohle všechno s ironií a břitkým jazykem psané můžete najít v knize české herečky a blogerky Marie Doležalové.


Kniha je vlastně sbírkou blogových příspěvků, které Marie Doležalová publikovala na svém blogu Kafe a cigárko na téma herecký svět a vše co se kolem toho točí. Již na první pohled většinu lidí zaujme neobvyklý formát - kniha je tzv. "na šířku". Tato skutečnost je jistě obrovskou devízou, která přiláká víc čtenářů. V knihkupectví taková kniha na první pohled zaujme. Horší to však je s uložením knihy do knihovny. Tak trochu nám nabourá zajetý pořádek. Ale i přes toto malinké mínus hodnotím novátorský přístup k vizuální podobě knihy kladně. Tím však seznam kladů končí.Nechápejte mě špatně. Prostředí, do kterého nás Marie zavedla, je bezesporu zajímavé. Ale pro mne to není TO téma, o kterém bych dokázala číst dlouhé hodiny. Proč jsem tedy knihu četla? Byla jsem zvědavá jak bude herečka "blogerka" psát a cítím tak trochu povinnost přečíst každou dostupnou blogerskou knihu. Blogy mě baví, blogy mě zajímají, blogy mám ráda. A pokud stál za zrodem nějaké knihy blog, je to pro mě značné lákadlo, kterému se odolává vcelku nesnadno. A navíc jsem tuto knihu dostala jako vánoční dárek. Takže o důvodech ke čtení není potřeba dát mluvit.



Kniha zaznamenala obrovský úspěch a autorka v roce 2015 obdržela ocenění Magnesia Litera v kategorii Blog roku. Objektivní hodnocení toho, že umí psát, a to velmi dobře, by bylo. Mě však autorčin styl opravdu nesedl. Ironie je skvělým oživením příběhu. V této knize jí však bylo až příliš, Některé vtipy mi přišly nemístné a také dosti urážlivé (to se vztahuje také na ilustrace). Humor, který je na hraně dokážu ocenit. Pokud je doplněn hodnotným obsahem, ráda si ho přečtu a také se mu z celého srdce zasměju a dokonce si z něj něco odnesu. Ale tato kniha mi přišla jako jeden velký nepovedený vtip, který byl místo k smíchu, spíš k pláči.
Určitou nechuť také pociťuji k samotnému názvu knihy/blogu. Dovedu si představit, co to může udělat za neplechu v hlavě mladších jedinců, kteří herce uznávají a jako jedním z prvních počinů, jak se jim přiblížit, začnou kouřit. Ani vysvětlující kapitola(článek?) o vztahu herců ke kouření mi nepřijde zrovna šťastnou formulací. Jistě stojí za zmínku, že jsem zarytý nekuřák a to ovlivňuje můj názor. Nic to však nemění na tom, že několikrát zmiňované "cigárko" nepatří mezi vhodný příklad mladším čtenářům.

Jak tedy knihu hodnotím? Zvláštního humor přespříliš, přínosného a podnětného obsahu nedostatek.




2 komentáře:

  1. Ja sa na knihu ani nechystám, pretože Marušku čítam na blogu pravidelne. Škoda, že už dlho nič nenapísala, ale celkom chápem, že má toho dosť a radšej si dať pauzu než písať nasilu.
    Ale jej príspevky poznám a keď vydávala jeden článok týždenne, tak to bolo tak akurát. Vtipné a trefné napísané. Bojím sa, že ak by som ich prečítala všetky knižne za jeden-dva večery, tak by ma už tak nebavila.
    Čo sa mi ale strašne páčilo bolo scénické čítanie tejto knihy v projekte Listováni. Herci dodali niektým článkom osobný zápal pre herectvo a to ma bavilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je báječný postřeh - asi opravdu nebylo šťastným řešením, že jsem knihu četla téměř "na jeden zátah". Tím to asi ztratilo to kouzlo a stalo se to monotónním.
      Osobně mám také ráda, když samotný autor předčítá své dílo, má k němu bližší vztah a ví jak kterou pasáž nejlépe podat publiku, čtenářům.

      Moc děkuji za báječný pohled na Kafe a cigárko :)

      Vymazat