čtvrtek 14. května 2015

Šíleně smutné povídky (audiokniha)

Autor: Tereza Boučková
Interpret: Tereza Boučková
Vydavatelství: OneHotBook
Vydání v ČR: 2013
Celkový čas: 4 hodiny 16 minut


Anotace

Když se vám chce brečet… můžete se utěšit poslechem třinácti citlivě vypointovaných povídek spisovatelky Terezy Boučkové, které ukážou, že v tom nejste sami a že i na chvíle, které vypadají tragicky, lze později nahlížet s pobaveným odstupem. Odpozorované a odposlouchané příhody ze života, které jsou i dospělého člověka schopné dohnat k pláči či k šílenství, si teď můžete poslechnout přímo v podání autorky.(čerpáno z audioteka.cz)

Můj názor

Pokud se pustíte do hledání informací o spisovatelce a scénáristce Tereze Boučkové, zjistíte, že je to neobyčejná žena, která v životě zažila i těžké a komplikované chvíle. A tyto zkušenosti zúročila při psaní Šíleně smutných povídek.  Těchto 13 povídek v sobě totiž obsahuje kompilaci všemožných pocitů a činů, kterých se lidé dopouští. 

Společným znakem všech povídek jsou mezilidské vztahy, které se v určité rovině zkomplikují a změní tak životní osudy jednotlivých postav. Ačkoli se v převážné většině jedná o příběhy lidí, které rozhodně nelze nazvat mládeží, zasáhnou jejich osudy i mladší čtenáře (posluchače). 

Životní rány, kopance, ústrky, zklamání, zrada, bezmoc, nevěra, smrt, osamění... Kdo nic takového nezažil, ten vlastně nikdy nežil. Nepopulární, ale pravdivý výčet. Že nechápete proč by někdo dobrovolně poslouchal příběhy zrovna s takovým obsahem? Poslechněte si jednu z dvacetiminutových povídek a porozumíte tomu. Autorka bravurně vystihla, bez zbytečných cukrbliků a zdlouhavých popisů, podstatu chování člověka. Je až děsivé, kolik postav vám připomene někoho z vašeho vlastního života. A právě v tom tkví kouzlo Šíleně smutných povídek - na nic si nehrají, jsou popisem jednání, která uskutečňují skuteční lidé, lidé z masa a kostí. Všechny jsou uvěřitelné, reálné a až neočekávaně skutečné.


Ikdyž se řadím mezi mladší posluchače a sama jsem zatím osobně, díkybohu, nezažila žádnou z osudových ran, které potkaly některou z postav, povídky mi hodně daly. Díky podmanivému stylu a přednesu samotné Terezy Boučkové jsem bezpodmínečně chápala všechny skutky. Vcítila jsem se do zhrzeného manžela, nevěrné manželky, páru, který zklamali přátelé, svobodné milující ženy a stejně tak i do manželů, kteří ztratili to, co jim bylo nejdražší. Chápala jsem je a rozuměla jsem jim. A ikdyž každý z nich zažil chvíli, kdy si sáhl na dno a vy jste to prožívali jako by se to týkalo vás samotných, lehká dávka ironie, občasné sprosté slovo a jednoslovné úderné věty vám nedovolí upadnout do letargie a bezbřehého nikdy nekončícího smutku. 


Jediné co mě v přednesu autorky vadilo, bylo čtení slova dcera. V několika různých příbězích se toto slovo objevilo a kdykoli jsem ho z úst Terezy Boučkové slyšela, neuvěřitelně mě tahalo za uši to tvrdé zdůraznění D-C. Zní to jako maličkost, ale pokaždé mě to vytrhlo z děje a na několik dalších okamžiků se mé soustředění a zaujetí vyprávěním zmenšilo.


Celý soubor povídek uzavírá povídka Přes most. Pro mne asi nejkrásnější, nejsmutnější a mrazivě skutečná. Bylo mi líto, že je třináctá, poslední, už jsem si na tu několikaminutovou dávku smutku navykla. Ale závěrečná melodie mě uvedla zpátky do reality. Ta melodie přesně vyjadřuje, co můžeme najít ve všech 13 povídkách - neveselé životní osudy, vedoucí k zoufalým činům, které však mají i světlejší okamžiky a je důležité poučit se z nich, zvednout hlavu a jít neochvějně dál.




 Sečteno podtrženo - mé hodnocení:





Za poskytnutí audioknihy děkuji portálu 






2 komentáře:

  1. Žádnou audioknihu jsem prozatím neposlouchala. Zřejmě by mi vadilo knihu jen poslouchat, já ty písmenka prostě musím vidět. Ale díky za tip :)

    Zvu tě na malou soutěž na mém blogu, zde je odkaz: http://milujemekihy.blogspot.cz/2015/05/soutez.html#more

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že tohle by mohlo být i příjemné čtení knihy jako takové ;) Rádo se stalo :)

      Vymazat