Dnes jsem si po velmi dlouhé době vzala knihu a šla si sednout za zahradu. Číst si na čerstvém vzduchu a užívat si slunečních paprsků. Byl to nádherný den. Po mnoha propršených dnech to byl balzám na duši. A vůbec mi nevadilo, že čtu Dceru sněhu. A víte proč? Dostala jsem se zrovna do té části příběhu, kdy začínalo jaro, probíhalo léto a blížil se podzim. Vypadalo to skoro až magicky - sladit knihu se skutečností, obojí nečekaně, se jen tak nepoštěstí. Dnešek byl po dlouhé době krásným dnem. A za to jsem vděčná!
Doufám, že jste také měli příjemný den a užili si alespoň trochu krásného počasí :)
Tahle knížka má strašně krásnou obálku. Celkově se mi líbí a číst ji v tomhle období je docela symbolické :-)
OdpovědětVymazatTa obálka se opravdu povedla! :) Ještě že Bastera s tím projektem přišla, budu jí za to nesmírně vděčná, protože jsem si tuhle knihu opravdu oblíbila :)
Vymazat