Autor: Tahereh Mafi
Nakladatelství: CooBoo
Vydání v ČR: 2013
Překlad: Pavla Kubešová
Počet stran: 287
Překlad: Pavla Kubešová
Počet stran: 287
Anotace
Mám dar.
Jsem víc než jen člověk.
Můj dotek znamená sílu.
Budu se bránit.
Nikdo neví, proč je Juliettin dotek smrtící, ale Obnova s ní má své plány.
Chtějí ji použít jako zbraň.
Ovšem Juliettina představa je úplně jiná...
Tuhle knihu nebudete moci odložit.
Juliette - mladá sedmnáctiletá dívka, která je zmatená. 264 dní je zavřená mezi čtyřmi holými stěnami s jediným oknem, jednou postelí, jedním sešitem a tužkou. Za celou tu dobu s nikým nepromluvila. Ale slyšela zvuky z ostatních kobek - děsivé zvuky. A najednou stojí ve dveřích mladý muž, který tu má být zavřený s ní. Nic o něm neví a on neví nic o ní. Neustále se jí však vyptává a jí to nutí vzpomínat na minulost - na to, že se jí rodiče vzdali když zjistili co dokáže. Jak se k ní kdysi chovali ostatní. Nejzáhadnější však je, proč ji zavřeli s tímhle klukem, Adamem. A na to přijde vzápětí. Rozluštění téhle hádanky je opravdu překvapivé..
Hodnocení
Už dlouho se mi nestalo, abych se do knihy začetla tak snadno. Příběh má spád, nechybí však ani popisnější pasáže. Nejedná se o akční knihu, jde bude jen samé "bum bum bum". Juliette vše popisuje zcela jasně, ale ne stroze. Dokáže vyjádřit své pocity pomocí slov, nazývá věci pravými jmény.
Přeškrtnuté pasáže, jsou příjemným zpestřením. Je vidět, že i Juliette, stejně jako my všichni, myslí na věci, na které by myslet neměla nebo nechce. V jedné knize z mnoha je to zajímavý detail, který by se však neměl přenášet do ostatních knih.
Co se týká prostředí, ve kterém se pohybujeme - některé části mi přišly lehce představitelné, jak však děj pokračoval, bylo složitější si stavby a prostor, ve kterém se postavy pohybovaly, vykreslit v hlavě.
Samotné postavy mi občas "lezly na nervy". Ve vyhroceném momentu bych nečekala, že se budou věnovat ještě jiným věcem, než aktuálnímu problému. Uprostřed celé krizové situace jsou na chvilku mimo ten největší tlak a už "mají roupy".
Závěr mi však naprosto vyrazil dech, něco tak monstruózního jsem nečekala a o to víc mě právě takový konec potěšil. Nalákat čtenáře na další díl je umění, které je potřeba pokud píšete knižní sérii. Tahereh je v tomto ohledu bezesporu umělkyní.
Přeškrtnuté pasáže, jsou příjemným zpestřením. Je vidět, že i Juliette, stejně jako my všichni, myslí na věci, na které by myslet neměla nebo nechce. V jedné knize z mnoha je to zajímavý detail, který by se však neměl přenášet do ostatních knih.
Co se týká prostředí, ve kterém se pohybujeme - některé části mi přišly lehce představitelné, jak však děj pokračoval, bylo složitější si stavby a prostor, ve kterém se postavy pohybovaly, vykreslit v hlavě.
Samotné postavy mi občas "lezly na nervy". Ve vyhroceném momentu bych nečekala, že se budou věnovat ještě jiným věcem, než aktuálnímu problému. Uprostřed celé krizové situace jsou na chvilku mimo ten největší tlak a už "mají roupy".
Závěr mi však naprosto vyrazil dech, něco tak monstruózního jsem nečekala a o to víc mě právě takový konec potěšil. Nalákat čtenáře na další díl je umění, které je potřeba pokud píšete knižní sérii. Tahereh je v tomto ohledu bezesporu umělkyní.
Žádné komentáře:
Okomentovat