úterý 15. září 2015

Kdo říká, že není možné plnit si své sny?

Vstávat do deštivé soboty ještě před šestou? Nechtělo se mi, ani trochu, to mi věřte. Ale vyhlídka na den v horách mě vytáhla z postele. Čtete dobře - v horách. Vydali jsme se totiž do Snowdonie, což je národní park v severním Walesu. A abychom netroškařili, vydali jsme se rovnou na nejvyšší horu Snowdon. Vrchol v 1085 m.n.m, nádherný rozhled do širokého okolí a výzva v podobě výšlapu po svých, to byla vyhlídka na sobotní den.
A teď o tom jak to bylo doopravdy...
Pořádná snídaně je základ!
Hodinu a půl dlouhá cesta autem neposloužila jako nejlepší prostředek na probrání z polospánku toho rána. Zato déšť a půlhodinové čekání na další členy výpravy v něm ano. Lepší začátek dne si nemůžete přát. Zmoklé slepice je myslím trefný popis toho, jak jsme vypadali.
Ale to nás přeci nemůže zastavit! Určitě je to jen přeprška. Co na tom, že hlásili, že má být 9°C a místy teplota může klesnout i na pouhých 5°C. V horách se počasí mění rychle, což může hrát v náš prospěch. A jistě to tak bude. To jsme si mysleli. Nebo alespoň já. Silly me!!
Po úvodním pidikopečku, který byl asi tou nejstrmější částí celého výšlapu jsem myslela, že mi odešly plíce. Že si prostě řekly, že nebudou podporovat mé bláznivé nápady a dají si pohov. Naštěstí se na poslední chvíli rozhodly zůstat. A co bylo dál? Tříhodinové probírání se mlhou, deštěm a studeným větrem, který jen podporoval pocit beznaděje a naštvání. 
Ano, byla jsem naštvaná. Byla jsem naštvaná na to, že přes tu zatracenou mlhu nevidím žádné slibované krásy místní krajiny. Byla jsem naštvaná, že je mi nehorázná zima, jsem promočená až na kost, bolí mě nohy, nemůžu dýchat. Byla jsem naštvaná, že jsem musela ráno vstávat. Vše se ve mně vařilo. Byla jsem jako papiňák těsně před výbuchem. Mít na to sílu, asi bych i vážně bouchla.
A pak jsme se dostali na vrchol.... Po třech hodinách kontinuální chůze, stoupání po kamenech a hlíně, v proudech vody... A naštvání bylo tentam. A místo něho se dostavil pocit vítězství, zadostiučinění a pýchy. Byla jsem pyšná sama na sebe. Zvládla jsem to! Kdyby mi někdo řekl, že po půlroce žádné tělesné aktivity vylezu 10000 metrů na nejvyšší horu Walesu, asi ho bacím pořádnou pánví do hlavy a budu si u toho ťukat na čelo. Ale ono se to vážně stalo. Navíc vše proběhlo v přímo šílených podmínkách, což mi zvedlo sebevědomí ještě víc. Zvládla jsem to za deště, větru a v mlze!





A co je vlastně na tom, že nevidím nic než jedno velké bílo kolem sebe? Bylo mi to úplně jedno. Užívala jsme si ten opojný pocit člověka, který právě zdolal velkou výzvu. Pro někoho je to možná prkotina, pro mě to ale byl další důležitý moment. Moment, který mi připomněl, že dokážu všechno, co si umanu. Ano, budu u toho asi trochu trpět, remcat, nadávat, funět, prskat, ale zvládnu to. Dojdu do svého cíle. Splním si své sny. 
Tam nahoře jsem se ohlédla za svými dosavadními úspěchy. Uvědomila jsem si, kolik se mi toho povedlo. Určitý podíl na tom má jistě štěstí, ale vlastní píle a odhodlání také. Uvědomila jsem si, že všechno zlé, co se doteď stalo mě posunulo až sem. Kdyby se to nestalo, nikdy bych nestála na vrcholku hory v Anglii, nikdy bych neodjela na praxi do ciziny, nikdy bych neprožila ty úžasné chvíle, při kterých jakoby se čas zastavil. Nezískala bych zkušenosti, které teď mám. Každým dnem jsem silnější a odhodlanější. A Snowdon mi to všechno připomněl, Tam nahoře se na chvíli zastavil čas. Nikdo jiný to nepostřehl, všichni čekali frontu, aby se mohli vyfotit na úplné špičce. Čekali ve frontě na horký čaj v bistru. Spílali nad povětrnostními podmínkami a šílenou zimou, která nahoře panovala. Smáli se, mrzli, roztávali nad čajem a balili se do šál a čepic. 
A uprostřed toho stála jedna holka z malého města ve Středních Čechách, která si uvědomila jak dlouhou cestu ušla. Nejenom cestu na vrchol hory, ale hlavně tu životní. A taky si uvědomila, kolik jí toho ještě čeká. A dolů se vydala plná odhodlání splnit si další sny. Protože to je možné. JE TO MOŽNÉ!




Tam nahoře jsme šli!


Plňte si své sny a nepřestávejte jít dál. Když potřebujete, odpočiňte si. Každý občas potřebuje pauzu, aby nabral dech. I profesionální horolezci odpočívají. Ale pak se vydají dál. Vidí před sebou vrchol a jdou za ním. Zakousnou se do té idei jako buldoci a tvrdohlavě si jdou za svým.. Najděte si svůj vrchol a běžte za ním i vy. Nespouštějte z něj oči ani když odpočíváte a doplňujete energii. Pořád ho sledujte a vytrvejte. Zanadávejte si, naštvěte se na všechny překážky, které po cestě potkáte. Ale nezapomeňte, že vy ten vrchol zdoláte. A až budete nahoře užijte si ten pocit! A než zamíříte dolů, rozhlédněte se kolem. Zaručuji vám, že objevíte další vrcholky, které vás nalákají a ihned začnete plánovat svou další výpravu. Ale všechno má svůj čas. Hlavně si užijte ten vrcholek, který je právě teď pod vašima nohama. No není to krása?!



A jak celý den skončil? Nejlíp jak mohl. Na cestě dolů se mraky rozestoupily a já se dočkala toho, na co jsem se původně tak moc těšila. Srdce se mi kolikrát málem zastavilo. Nevěděla jsem kam se koukat dřív. Uznejte sami - takový pohled se nenaskytne každý den.

Vaše B.

9 komentářů:

  1. Och, to je nádhera! Verím, že takáto krásna príroda vie vyvolávať také pocity :) Ja som tiež vždy v prírode najšťastnejšia :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla to balada pro moje pocuchané nervy. Krásně jsem si pročistila hlavu a utřídila myšlenky :) A máš nějaké konkrétní oblíbené místo v přírodě? :)

      Vymazat
  2. Krásné fotky a ta snídaně vypadá moc dobře! :)
    http://anyworld0036.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné fotky a ještě krásnější článek! Díky za motivující slova, momentálně nějak pořádně nevím, co se sebou, a tvůj článek mě nakopl ve větší odhodlání a optimističtější pohled do budoucnosti :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, ani nevíš jak mě Tvůj komentář potěšil! Rozhodně se nevzdávej a rozhlížej se všude okolo, určitě se brzy objeví zajímavá příležitost, nový stimul, objevíš skrytou vášeň nebo nový sen. A pak se můžeš pustit do akce :) Držím palečky abys brzy našla správný směr ;)

      Vymazat